Duben 2017

Moje jmeno je Ceska, moje prijmeni je Evropanka: aneb volby ve Francii

24. dubna 2017 v 20:46 | tess |  Presse, TV, Radio...
Nemuzu si odpustit lehke okomentovani francouzskych presidentskych voleb.


Ve smes prvni kolo dopadlo presne tak, jak jsem ocekavala. A doufam, ze druhe kolo zvoli za presidenta cloveka, ktery veri. Ktery veri ve svobodnou Francii, v kooperativni a silnou Evropu, v uspech, v meritokracii, v socialni politiku.

Nebudu se tajit tim, ze pro me je Emmanuel Macron jasnym favoritem a od sameho zacatku podporuji jeho hnuti En marche! . Ne, nedelam to proto, ze si myslim, ze klivaz pravice/levice je uz mimo hru. Ne, nedelam to proto, ze si myslim, ze je potreba "potrestat" tradicni strany jako jsou Republikani a Parti socialiste. Jsem presvedcena, ze Emmanuel Macron je jediny z kandidatu, ktery (prestoze urcite ne prilis dobre politicky informovane hlavy prohlasily, ze jeho program je "mlhavy") nabizi solidni a hlavne realizatelny program pro Francii, ktera se nachazi v urcite situaci: v ekonomicke krizi, v socialni krizi, v bezpecnostni krizi. A co vic, Macron nabizi take program pro Evropu (ano, to uz tu dlouho nebylo). Macron veri v Evropu a vite proc? Protoze narozdil od Marine Le Pen pochopil to, ze bez EU je Evropa ztracena. Nechci zde zachazet do detailu a nevim, nakolik politicka temata zajimaji me ctenare (a pokod by byl zajem, napisu velmi podrobnou analyzu programu obou kandidatu). Nadale bych volila Macrona snad uz jen proto, kym je. Kdo je tedy Emmanuel Macron? Clovek, ktery se sam a bez pomoci dostal tam, kde je a to uz ve 39 letech. Prosel nejlepsimi francouzskymi skolami (Sciences Po Paris, ENA), je to clovek, ktery studoval, ktery pracoval v ekonomicke sfere a rozumi ji. Je to clovek, ktery se vyzna v mezinarodnich vztazich, ktery mluvi nekolika jazyky, jako jediny si sam pise sve proslovy. A co vic, pro me je to ikona toho, jak by se mel politik a hlava statu chovat, protoze je to nekdo, kdo umi vystupovat, kdo neurazi ostatni, nesnazi se snizit na (bohuzel velmi nizkou) uroven naroda, ale ktery si zachovava svou politickou uroven. Jako jediny nikdy neurazil nikoho z dalsich kandidatu. Ke vsem (jako jediny) vzdy choval uctu a na svych meetings zakazal vypiskavani ostatnich kandidatu. A tohle jsou v hoooooodne zkracene verzi duvodu, proc bych VZDY volila Emmanuela Macrona stejne jako cela vzdelana cast francouzske populace, ktera veri ve Francii a ve svobodu.

A par duvodu, proc bych NIKDY nevolila Marine Le Pen. Nejprve nejspise proto, ze dobre vim, co je FN zac. FN bylo zalozeno nacistickou skupinou, ktera posleze navrhla Jean-Marie Le Pen, aby stranu ridil. A JMLP zustal velmi dovre verny antisemitisticke, rasisticke karakteristice extremni pravice. Marine le Pen sice tvrdi, ze mezi ji a jejim otcem probehl "politicky" rozvod a ze jeji FN je nova strana, ale opravdu nechapu, kdo tomu muze verit. Jen minuly tyden odvolala zodpovednost Francie v operaci Tel d'hiv (nejvetsi deportace Zidu z Francie do koncentracnich a vyhlazovacich taboru), kterou uznal v 95 Jacques Chirac. Takze FN zustalo minimalne stejne nebezpecne, jako bylo od sveho zrozeni. Dale bych nikdy nevolila Le Pen, protoze dobre vim (stejne jako kazdy, kdo se aspon trosku vyzna v ekonomii, mezinarodnich vztazich a politice), ze jeji program ma za ucel nalakat spousty politicky slabych obcanu na sladke reci, ktere v realite nejdou uskutecnit. Nelze bojovat proti terorismu bez EU a bez mezinarodni kooperace. Nelze vystoupit z eura a cekat zlepseni ekonomicke situace (spis jen ten pravy opak). Nelze odejmout obcanovi obcanstvi statu (proti mezinarodnimu pravu). Dale mi vadi, ze jeji program je financovan Ruskem (=Putinem). Toto je zasadni vec, protoze Rusko rekneme do urcite miry take financuje terorismus na blizkem vychode....trosku moc nesmyslne,ne? Potom take mi vadi, ze uz pred volbami byla trestne stihana (a plus stihana za financni podvody). V jeji strane se pachaji "podivne a neobjasnene" sebevrazdy. A proboha, dokazete si predstavit, kdo by byl ve vlade, pokud by Le Pen zvolili? Kdo, kdyz roboticky portret volice le Pen je clovek mezi 18-24 let, bez vzdelani, a dale pak delnici?

Pevne doufam, ze jsou Francouzi dostatecne zodpovedni, aby volili pro svobodu proti diktature, kterou by pravdepodobne nastolila Marine le Pen. Obcane by meli pochopit, ze politika je mnohem slozitejsi, nez si dokazi predstavit a nenaletet na nesmyslne reci nekoho, kdo moc slibuje...

Volby a moje participace v nich me letos hodne ovlivnily. A proto jsem se rozhodla, ze pri tech pristich presidentskych volbach chci volit take. Takze, pokud byde Macron zvolen presidentem, si v zari pozadam o francouzske obcastvi.

P.S. Pridavam odkaz na clanek od Lukase Macka (reditel Sciences Po Paris, kampus v Dijonu) o Marine le Pen


Jak sel cas

2. dubna 2017 v 22:33 | tess
Trocha nostalgie do pozdniho nedelniho vecera. Spousta vzpominek. A zadne vycitky.
Nevim proc jsem dnes sama zabrouzdala na tento blog a procitala "stare clanky". Ty z uplneho zacatku. V tuhle chvili, kdy uplynulo uz temer 6 let (je to az k neuvereni, i kdyz zaroven mam pocit, jaky by nic pred tim ani nebylo) od chvile, kdy se muj zivot navzdy zmenil. Nejspise to zni najivne. Ale ano, jsem presvedcena, ze se muj zivot zmenil prave toho 10.4.2011 kdy jsem byla prijata na Lycée Alphonse Daudet de Nîmes. Nyni uz si ani nepamatuji, kym jsem byla predtim, tou sedou myskou bez sebevedomi, bez pratel, bez nadeji...Kdyz si zkousim uvedomit, co vsechno mi tech 6 let dalo, rychle pochopim, ze by se to ani do knihy vsechno popsat nedalo. Jsou to tisice zkusennosti, lidi, chuti, vuni, slz, bezesnych noci, zamilovani, zklamani, smichu a poznani. Kdyz to reknu v Cesku, tak na me lide koukaji jako na blazna, presto jsem presvedcena, ze clovek se muze ucit kazdy den a ze vseho. Ano, i z toho jit si pro bagetu do obchodu. Chce to jen mit otevrene oci a chut vzit si ze vseho maximum.

Kym jsem byla? A kym jsem ted? Obcas si pripadam beznadejne, rikam si, ze mi nic nejde, ze nic neumim, ze jsem nic nedokazala. A pak mi hlavou proleti zrychlene prave uplynulych 6 let. Tolik jsem se toho naucila (a rekneme, ze to hlavni urcite nebylo po akademicke strance, ale hlavne o zivote). Tolik jsem se zmenila po vsech strankach. Poznala jsem tolik lidi. Chtela bych tu o tom vsem napsat, ale citim, ze je to nemozne...
A porad si uvedomuju, jake mam stesti. Kdyby nebylo ceskych sekci, nejspis bych byla nekde na Jihoceske Univerzite a studovala francouzstinu pro obchod. Byla bych jednou z mnoha, bezejmena figurka, frustrovana vlastnim nudnym zivotem. A misto toho mluvim plynne 5 jazyky (cestinu nepocitam), sesty se ucim. Ziju ve tretim state. Studuji na nejlepsi evropske univerzite politickych ved. Cestuji. Objevuji. Seznamuji se. Jsem zvana na ambasady, mezinarodni konference. Neni pro me problem zajet si nekam do divadla, jit do Fenice na operu. Zaroven si ale take uvedomuji, ze "uspech" lidem opravdu hodne leze do hlavy. Prave tim, jak jsem procitala prispevky z Nîmes, kdy me jeste fascinovala filosofie, literatura, mela jsem spoustu utopickych snu, jsem si uvedomila, ze od doby, co studuji na Sciences Po jsem nektere sny vymenila za karieru. Nejspis se v tomto svete jinak zit neda, chcete-li cestovat, zit pohodlne...A pro me uz se Evropa stava cim dal tim mensi...Chci toho jeste tolik zazit, videt...Ovsem tohle vsechno s sebou prinasi dan. Vsemu je nutne neco obetovat. A kdyz porad cestujete, stehujete se potkavate spoustu lidi bohuzel jich i spoustu jich ztracite...
Asi radsi necham uvazovani a reknu, ze mi chybi Francie (coz s tim vsim asi nema nic moc spolecneho) a i presto si hodlam uzit posledni 3 mesice v Italii naplno. Protoze ano, i Benatky jsem se naucila milovat, naucila jsem se tu citit "doma" jako na spouste jich mist, coz slovo "domov" tak nejak okrada o jeho smysl...nebo prave naopak?