Duben 2016

Ti va di fare una vasca?*

20. dubna 2016 v 19:52 | tess |  Zivot v Bourgogne
Clovek by si rekl, ze s jarnim pocasim, ktere ted v Dijonu mame, se dostavi i prival jarni pozitivni energie. Nejspis to plati pro vetsinu obyvatel Burgundska, ale rozhodne ne pro studenty Sciences Po. V tuhle chvili mam pocit, ze uz vsichni jedeme z poslednich sil. Treba s mym spolubydlicim si uz ani nepamatujeme, kdy jsme se naposledy poradne vyspali. Tyhle posledni tydny jsou nejen ve znameni dohaneni vsech hodin, ktere pres semestr odpadly, odevzdavani poslednich praci, ucenim na zkousky (ktere zacinaji pristi tyden), ale hlavne psani mémoires (neco jako bakalarka, jen mi jich mame za semesrt odevzdat asi tak 5-6, kazkou zhruba na 25-30 stran). Bohuzel k memu beznemu stresu ze skoly (a ted i z me nove skoly v Benatkach) se pridalo jeste par dalsich osobnich problemu, ktere mi delaji ze zivota peklo.

Zrovna nedavno jsem se pristihla, jak nostalgicky vzpominam na doby, kdy jsem mela na stredni cas jit si jen tak sednou do kavarny a pozorovat zivot kolem sebe nebo se jit bez vycitek projit, precist si nejakou knihu. Ted nedelam uz vubec nic. Muj zivot je pomerne deprimujici stereotyp métro-boulot-dodo (= rano vstat, jit do skoly, jit spat).

Vcera po dalsim pomerne vycerpavajicim dni jsem jeste musela jit na mensi pochuzku do lekarny a byl vazne moc pekny vecer a najednou jsem se doslova srazila s Alexem (jeden muj italsky spoluzak, se kterym uz bohuzel letos nemam zadnou spolecnou hodinu, takze jsme nemeli moc moznost se videt), na chvili jsme se dali do reci prave o nasich pomerne negativnich pocitech z konce semestru a resili jsme, jak moc mame chut proste na chvili vypnout, bavili jsme se o italskem "dolce far niente". A on najednou prohlasil: Ti va di fare una vasca? (Nechces se projit?, spolu se totiz bavime pouze italsky). A tak jsme se proste na par hodin rozhodli zapomenout na vsechny povinnosti, neprijemnosti a proste si jit jen tak na chvili sednout na male apéro (sklenicku kiru a snack) na namesti, povidat si o vsem, krome Sciences Po. Byl to bezpochyby nejprijemnesi vecer za poslednich minimalne 6 tydnu. A doufam, ze v budoucnu jich bude co nejvic.


Kde zacina konec a konci zacatek

7. dubna 2016 v 22:15 | tess |  Zivot v lagune a na Ca'Foscari
Posledni mesic a pul v Dijonu, poslednich par tydnu hruzy, intelektualniho masakru, hodin prosezenych v amphitéâtre, poslednich par sobot ve skole (a snad posledni nedele ve skole!!!!). Na tomhle blogu jsem to napsala uz snad 1000x "Cas zkratka moc rychle leti". Jsou to uz dva roky, co jsem byla prijata na Sciences Po Paris, dva akademicke roky uz jsem tu taky temer ukoncila. Strucne receno, kdyz nema clovek chvili na vydechnuti, tak si ani neuvedomuje, jak moc rychle se rucicky na hodinkach otaceji....

Jak se muj pobyt v Dijonu krati, tak mam cim dal tim mene chut jeste nejakou praci na Sciences Po delat. Coz je pomerne spatnym znamenim, protoze prave konec 4. semestru je opravdu hodne narocny. Jenze prave po tech 4 semestrech v pomerne hektickem, stresujicim rytmu dijonskeho studentskeho zivota si snad uz kazdy v tom nasem ustavu pripada unaveny. Vidim to temer na cele svoji promoci, vsichni jsme uz prijati na nejakou univerzitu do zahranici na nasi vytouzenou 3A. Takze to ted v Dijonu vypada, jako kdyz sedite vedle prazdnych tel, jejichz duse a mysl se uz potuluji daleko od burgundskeho kampusu. A ta moje odplula asi jako uplne prvni....

Na zivot v lagune se asi stejne tesim jako se ho obavam. Tesim se na zmenu zeme a hlavne zivotniho stylu v tomto atypickem meste. No a trochu se ho i bojim z nekolika duvodu. Kdyz jsem jela do Francie, nemela jsem vubec problemy s frnacouzstinou, dokazala jsem se vyjadrit bez chyb a plynule. No v italstine sice dokazu mluvit snad o vsem, ale myslim, ze se spoustou chyb a diky spanelstine. Pak se take trochu obavam administrace, vlastne vubec nevim, jak co v Italii chodi a dalsich par veci. Samozrejme tento "strach" , o kterem si myslim, ze je nejspis uplne normalni reakci skoku do "neznama", mi nezabranuje v horlive natesenych pripravach. Pred par tydny jsem byla poprve kontaktovana svoji novou univerzitou, nyni uz jsem registrovana v jejich databazich.

Nejspis jsem take nasla ubytovani. Jedna se o "singola" (individualni pokoj, coz je v Italii pomerne luxus najit, vetsina pokoju k pronajmu jsou "doppia" pro dve osoby nebo dokonce "tripla" pro tri, ovsem tyto moznosti pro me neprichazely v uvahu, zkratka potrebuji minimum soukromi) s privatni koupelnou v byte sdilenem se dvema pravymi Benatcankami, ktery se nachazi 5 minut od piazza San Marco na malem, ale velmi peknem namesticku. Ceny za ubytovani v Benatkach jsou za singola pomerne vysoke, takze asi nemelo cenu cekat na nejakou "lepsi" nabidku, ktera by take nakonec nemusela prijit, protoze hodne mistnich je velmi averznich vudci zahranicnim studentum...Takze si hned po zkouskovem udelam 30 hodinovy vylet nocnim vlakem do Benatek, abych se na pokoj jeste podivala a poznala sve spolubydlici.

Jinak samozrejme vybiram predmety, coz se mi zatim zda jako nadlicky ukol, protoze me jich zajimaji desitky. Nejspis se ale z velke casti zamerim na to, kvuli cemu do Benatek jedu, tzn diplomacii pro Latinskou Ameriku a Blizky vychod, lidska prava...zaroven si chci zapsat hodiny soucastne italske politologie, a mozna nejakou historii umeni a zacit arabsinu (a zkratka dalsich jeste hoooodne moc veci, ktere uz nejspis nikdy nebudu mit sanci studovat).

Jinak se ted snazim cist hodne blogu o zivote v lagune, porad si to asi nejak nedovedu predstavit, ale nemuzu se dockat, az si to nazivo vyzkousim. Take jsem objevila hned nekolik peknych aplikacich. Jedna spis prakticka hi!tide Venice , ktera umoznuje sledovat hladinu vody na ruznych mistech v Benatkach s predpovedi a pak dnes odpoledne jeste Youguide-Guida Venezia. Tahle je vazne skvele, je to takovy trochu originalni pruvodce Benatkami, ktery vam poskytne informace, ktere se vetsinou v priruckach nedozvite. Krome tech ciste uzitkovych (ohledne stavek vaporet) se zde da dozvedet spousta povesti, mytu ohledne laguny, historickych poznatku... Cele je to udelane velmi poutavou formou (takze zde naleznete treba prohlidku nazvanou "Jeden den s Casanovou" a tak).