Srpen 2015

Setkani s uprchliky v italskem Eraclea Mare

31. srpna 2015 v 9:45 | tess |  Zazitky a zkusennosti
Tento clanek je uz ponekud starsi, protoze, jak jsem psala v minulem prispevku, jsem jiz tyden zpet v Dijonu. Presto trvam na tom, ze jej sem chci publikovat, protoze uprime UZ MAM DOST CESKYCH RACISTICKYCH PROJEVU NA INTERNETU, NA ULICICH, VE SKOLACH A CELKOVE VE SPOLECNOSTI. Nerada to rikam, ale ceska spolecnost je celkem dost neobjektivni. Vetsina z nas se zastavi u toho, co si precte na internetu. JENZE, media jsou jednim z nejmocnejsich prostredku manipulace (haha, loni jsem mela samostatny predmet na Myty a fakta v mediich, takze si troufnu rici, ze vim, o cem mluvim). Ano, media zverejnuji pouze to, co se jim hodi, kdyz byste hledali, jiste byste nasli, ze par vlivnych ceskych obcanu vlastni akcie v tech a tech novinach...Myslim, ze cesky narod je z vlastni viny objeti prave nepravdivych/neuplnych/zkreslenych informaci (a to nejen v oblasti uprchliku). Sama ctu denne noviny v 5 jazycich a opravdu me neprestava udivovat, jak moc se sirene informace odlisuji (mezi ty jazyky patri take italstina, tudiz zeme, ktera je s Reckem prozatim nejvice postizena masivnimi navaly uprchliku).

Jak vyplyva z nazvu clanku, setkala jsem se s uprchliky v Eraclea Mare. Samozrejme se nejedna o me prvni setkani s temito lidmi, protoze, jak jsem sem psala uz loni, ve Francii se jako dobrovolnik ucastnim projektu pro jejich vyuku francouzstiny, pomoc pri administracnich krocich...
Eraclea Mare jiste mnozi z vas znaji. Ano, je to to male vysoce turisticke mestecko na severo-vychode Italie. A prave zde se nachazi ubytovaci kapacita pro uprchliky. Jedna se o jednu z tech mensich, muze pojmout kolem 150 lidi. Zatim se mi nepodarilo zjistit, zda ubytovani uprchliku v tak vysoce turictickem miste byl od Italie strategicky krok nebo nikoliv. Pravdou zustava, ze pokud zavitate do tohoto mestecka, nejspis to bude ubytovaci kapacita a spousta "cernych tvari" to prvni, co uvidite. A doufam, ze se s nimi setkate, uz jen pro to, aby jste sami videli, ze tito lide vam bombu do okna sotva hodi.... V tomto clanku chci vyvratit nejcasteji zkreslovane udaje podavane v ceskem zpravodajstvi.

1. Postoj Italie vudci imigrantum
Jak asi vite, az do nedavna bojovala Italie s uprchliky uplne sama. Tento problem neni novy, jak se muze z medii zdat. Lode s uprchliky najizdi k Lampeduse uz zhruba 50 let. Pred par lety dala Italie dohromady program MARE NOSTRUM. Diky teto akci, kdy se italske lode (na palube s lekari, zachranari, namorniky i dobrovolniky) pohybovaly v kritickem bode nekolik desitek kilometru od Lampedusy a snazily se zabranit ztroskotani uprchlickych lodi. Tato akce byla pro Italii samozrejme velmi draha, pripocitame-li k tomu vsemu ubytovani, zdravotnickou peci, potravu pro tyto lidi. To se samozrejme stalo velmi problematicke pro Italy v momente, kdy uderila krize 2008. Proto byl tento problem resen na zebricku EU. Tehdy se sjednala nova akce, podobna Mare Nostrum. Rozdilem ovsem bylo to, ze se nepohybovala tak daleko od pobrezi a ani s takovou frekvenci. Takze, jak se rychlo ukazalo, byla pomerne neucinna. A Italove v tom zustavali i nadale sami. Dnes zemi projdou statisice uprchliku rocne. Italove jim, jako prvni zeme (a pro vetsinu pouze zeme, kterou prochazi) poskytuji nezbytnou zdravotni peci (dnes se casto jedna o dobrovolnicke zdravotni jednotky. K tomu samozrejme ubytovani a dokonce kapesne 8 euro na den. Takze jak z tohoto jasne vyplyva, zeme, ktera se dodnes uplne nedostala z ekonomicke krize ma opravdu velke vydaje na humanitarni zalezitosti. A vite proc si tak malo Italu stezuje? (osobne jsem se nesetkala ani s jednim, ktery by mi rekl: ano, je potreba prestat se solidaritou). Italove zkratka maji nejaky cit, pro ne je nepripustne, aby na jejich pobrezich umiraly statisice lidi. Italove znaji uprchliky. Oni mnohdy vi, ze jestlize se tito lide odvazi k tak nebezpecne ceste do Evropy, je to proto, ze ve chvili, kdy na lode nasedaji, jim je vetsinou smrt milejsi nez zustat tam, kde jsou, vetsinou po mesicich muceni v hostitelskych zemich, po mesicich, kdy byli obeti obchodu s bilym masem, znasilnovani, svedky vrazdy svych blizkych, valky...
Pres tohle vsechno je jasne, ze Italie (+Recko) nemuzou tento problem resit jako jedini. V momente vzniku Evropske unie se kazdy stat dobrovolne rozhodl tahnout za jeden provaz s temi ostatnimi. Jaky smysl by tedy mela tato organizace, kdyby se clenske staty v momente, kdy je jeden urcity stat potrebuje, obratily zady? Kazdy chce z EU pouze tezit. Jenze, jak se casto rika "v Bruselu" neco rozhodli nebo "EU" neco rozhodla, PRESTANTE s tim. EU jsme i my. I my mame v Bruselu poslance (a jestli nejsou na zasedanich pritomni, tak je to vina tech, kdo je zvolili a tech, co volit nesli).
Cesko se velice casto ozyva jako odpurce toho, aby se financne pomohlo Recku (s krizi), nebo Italii s uprchliky. Mame kratkou pamet. Uz jsme zapomneli, kolik penez jsme dostali od EU pred samotnym vstupem do teto organizace? Uz jsme zapomneli, ze i dnes jsme mezi staty, kteri penize z EU hlavne cerpaji? Nebo to spis nechceme slyset....

2. Myty o urpchlicich
Casto se ve zdejsich novinach objevuji informace o tom, ze do Evropy proplouvaji pouze muzi, tedy lide, co se na sve rodiny v nouzi vykaslali. HAHAHA. No, tak toto opravdu pravda neni. Na uprchlickych lidich priplouvaji jak muzi, zeny, deti, tak i cele rodiny. Pokud je pritomnost muzu o neco vice do oci-bijici, je to mozne. Uprchlici totiz znaji Evropska ustanoveni lepe nez Evropane a tudiz vi, ze v momente, kdy dostanou status uprchlika, obcana v jakekoli evropske zemi, sem muzou mnohem bezpecnejsim zpusebem nez se sem dostali oni, dopravit celou svou rodinu.
Casto take slysim, ze uprchlici budou brime pro spolecnost. OMYL. Myslite, ze kazdy chudy obcan Syrie, Somalie...ma penize na tak drahou cestu (v prumeru stoji kazdeho imigranta cele toto dobrodrzustvi pres 10 000 euro). Bohuzel i zde panuji spolecenske nerovnosti. Takze mezi temi, kdo se dostanou do Evropy najdeme predevsim lidi s vysokoskolskym vzdelanim. Jsou zde doktoranti (ekonomie, medicina....), tudiz lide, patrici do intelektuanich vrstev spolecnosti, kteri by mohli byt Evrope ku prospechu.
Dalsim ponekud ne uplne pravdivym faktem je, ze uprchlici jsou vsichni muslimove. Vsichni uprchlici nejsou muslimove, i kdyz je to nejspise nejcastjeji se vyskytuji nabozestvi na uprchlickych lidich. Dalsim omylem, ktery dela vetsina Evropanu je, ze si pletou islam a islamsky stat. PROSIM VAS, tyto dve veci nejsou to same!!!!! Islamsky stat je hromada pitomcu, kterym trochu "ruplo v bedne", zhruba stejnym zpusobem, jako kdysi nacistum. A pokud byste to snad nevedeli, muslimove jsou hlavnim cilem nenavisti islamskeho statu, jeho prvnimi obetmi....
A prosim vas, vsichni mluvite o nasili, ktere sem uprchlici donesou. Zatim jedine nasili, ktere zde konstatuji je to, co si zde sami tvorime. Komu z vas uz nekdo z techto lidi neco udelal? Uprimne.... zamyslete se nad tim, co delate.... migrace lidi tu jsou uz odjakziva, stejne jako pritomnosti muslimu na evropskem kontinente, ktera histoicky novinkou opravdu nene. Tak se naucme zit v multikulturnim svete, naucme se vzit si od kazde narodnosti to nejlepsi. At jsou to recepty v kuchyni, moda, umeni, znalosti (treba matematika, se kterou vetsina Cechu bojuje na stednich skolach, je jednou z hlavnich domen arabskych zemi) . ...

Ja se s uprchliky setkala. A setkavam temer kazdy den. A vite co? Citim se s nimi kolikrat bezpecneji nez jit vecer po Pisku parkem....

Podivejme se na Nemecko, kde vznikl (a fondatorem je i cesky student) program Welcome Refugees. Meli bychom si uvedomit, ze zalezi jen na nas, jak se budou uprchlici chovat. Myslim, ze tato generace je pro nas neskodna. Jenze, pokud se nasi spolecnosti kvuli prebytku nenavisti a diskriminace nepodari uprchliky integrovat, pak ano, nejspise vzniknou problemy...Mysleme na to a predstavme si, ze jsme v jejich kuzi.....

Back to school, back to Dijon, back home

23. srpna 2015 v 22:25 | tess |  Zivot na SciencesPo
Tri mesice prazdnin utekly jako voda a tak jsem zpatky nejen na Sciences Po (jako hrda druhacka), ale take jsem zpatky v Burgundsku, v Dijonu a ve svem, letos o neco prijemnejsim byte (respektive byt mam porad stejny, jen jsem zmenila spolubydliciho, coz pro me po lonskem velmi napjatem spolubydleni meni naprosto vsechno). Musim rict, ze tri mesice jsou dlouha doba, kdyz se na ne podivam zpet. Nemyslim to pouze z hlediska toho, co vsechno se stihne stat za tuto dobu (a tech udalosti bylo opravdu hodne), ale hlavne, co vsechno si clovek je schopny uvedomit, i kdyz v mem pripade nejspis trochu podvedome.
Kdyz kdekoli reknu, ze ziju uz patym rokem ve Francii, nejcastejsi reakce je: tak to uz tam zustanes, co? Vdas se za Francouze a naucis se varit sneky. Ja se prave tomuto velmi dlouho branila. Vzdycky jsem si myslela, ze je pro me svet prilis velky a zivot prilis kratky na to, abychom se mohli jen tak zastavit na jednom miste a nechat si protect mezi prsty mozna ty nejkouzelnejsi chvile zivota a hlavne poznani. Ovsem dnes, a mozna je to zapricinene nedostatkem spanku nebo pouhym emocionalnim navalem, jsem se nad tim musela zamyslet. Nebo lepe receno jsem se zamyslela nad tim, jestli si dovedu predstavit den, kdy bych do Francie jezdila jen jako pouhy turista, na par dnu. Kdyz jsem se sem dnes rano vratila, bylo mi prirozene trochu smutno, protoze jsem opet v CR zanechala svou milovanou rodinu. Ale citila jsem neco vic. Jakousi pohodu (tuhle vetu nejspis vymazu v momente, kdy se na me zhruba za tyden zacne vsechno sypat). Dovedu si pres vsechno, co jsem si dosud myslela, predstavit den, kdy bych tu nebyla "doma"?
Po ctyrech letech stravenych v teto zemi, ja znam Francouze a i pres tento fakt me nikdy neprestanou fascinovat, okouzlovat. Ve chvilich, jako dnesni rano, mi ke stesti staci tak obycejne veci, jako slyset francouzstinu kolem sebe, jit nakoupit, sedet v parku, dat si kavu a jeste stale nevinne pozorovat ten "francouzsky zivot". Myslim, ze tohle je zkratka opravdova laska. Laska na cely zivot. Po tomto lete jsem si vice nez kdy predtim jista tim, ze Francie je mym osudem...


Tento clanek puvodne nebyl tak uplne planovan, chtela jsem nejprve publikovat clanky tykajici se starsich udalosti. Takze se muzete tesit na to, jak jsem se v italske Eraclea Mare setkala s uprchliky nebo na me zazitky z vecneho mesta.