Únor 2015

Tajna zahrada

1. února 2015 v 21:19 | tess |  Inspiration
Uz dva tydny jsem zpet v Dijonu, zpet ve skole. Jak jsem ocekavala, navrat nam nebyl usnadnen. Zacinali jsme tydenni zimni skolou na teta "Svetove ideologie komunismu od pocatku dejin politickeho zivota". Bylo to velice zajimave, hlavne proto, ze jako obvykle jsme meli sanci poslechnout si nejvetsi svetove odborniky na toto tema. Ale nebudu predstirat, ze to byla prochazka ruzovym sadem. Kazdy den bylo vyucovani od 8h do 20h a pak jeste po vecerech bylo nutne konference doplnovat cetbou, protoze na konci tydne nas cekala zaverecna prace. Bohuzel dalsi pomerne nepekne prekvapeni nas cekalo hned po skonceni zimni skoly v podobe rozvrhu na druhy semestr. Mohla jsem tak konstatovat, ze zimni skola byla pouha priprava na zbytek roku. Ano, prestoze bych neverila, ze to jeste bude mozne, mame jeste vice hodin (zhruba 36-40 v tydnu) a vice prace na kazdy predmet.... Mozna to ted vypada, ze si stezuji. Neni to tak docela pravda, mam sice strach, jak budu casove zvladat, ale zaroven predmety jsou ted zajimavejsi (tenhle semestr mam uvod do politicke sociologie, macroekonomii, sociologii, dejiny 19. stoleti, problem mensin v EU, politicko-socialni transformace ve stredni Evrope a jazyky stejne jako v prvnim semestru). A uz jsem plnou parou nastartovala prvni vikend, po kterem me cekaji hned 3 exposés (ustne provedene prace na urcene tema).

V tomto pomerne zrychlenem tempu clovek rychle upada do stereotypu, zahorknuti ci unavy. A proto je v tehle chvilich vice nez jindy dulezite umet se poradne pro neco nadchnout. Najit tu svou tajnou zahradu, zkratka na neco se umet tesit, pro neco zit, neco si opecovavat, k necemu prilnout. Mym davnym snem je podivat se do Latinske Ameriky. Tahle destinace me vzdy lakala, jak stylem zivota, tak jazykem nebo ani poradne nevim. Na konci prazdnin jsem navic shledla celou jenu venezuelskou telenovelu (ano, i lidi na scipo se divaji na uplne pitomosti) a nejak se mi ta stara touha zase ozivila. A dnes rana jsem tak sedela ve svem pokoji, delala exposé do dejepisu a premyslela o tom, jak moc bych se tam chtela podivat. A pak mi neco doslo. Vetsina lidi je frustrovana z toho, ze jejich sny se nenaplnily. A spousta z si za to pritom muze sama. Chci rici, ze spoustu veci nemuzeme ovlivnit. Nektere ovsem ano. A tak me napadlo: co mi brani v tom, si tenhle muj sen splnit? Cena letenky (ta se pohybuje okolo 30 000Kc), strach jet tak daleko sama? (to spis ne), Cas? (ano toho moc nemam a tohle leto uz mam plne), Jazyk? (spanelstinu potrebuju naopak prave praktikovat. Ne, jedine, co mi skutecne brani (kdyz pominu mesice setreni) je ma lenost si to zorganizovat. V tu chvili, co mi tohle doslo, jsem si rekla, ze s timhle musim skoncit. Prece neprijdu o svuj sen jen proto, ze se nedostanu do faze, kdy si skutecne na chvili sednu, (po nasetreni penez) koupim letenku. A tak jsem se dnes rozhodla zacit setrit, zkontaktovala jsem svou kamaradku z Bolivie, ktera mi velice ochotne prislibila nejen ubytovani, ale take cesty po celem zbytku Jizni Ameriky.

My lide delame casto hodne veci pro ostatni. Snazime se vypadat hezky pro nekoho urciteho, nebo proto, aby nas lide nepomluvili. Snazime se jim vyjit vstric. Kupujeme si to, co vime, ze se bude ostatnim, nebo nekomu urciteme libit. A kdyz se pak najednou ocitneme sami, tak najednou nevidime duvod proc a pro koho se snazit. Presne to se nyni tak trochu stalo mne. Nejak jsem zacala zahorkavat. Ani chut nakupovat jsem nemela (coz je u me divne), rikala jsem si: a kdo mi to pochvali, pro koho? A pak mi nekdo rekl: Kup si to pro sebe. Jenom pro sebe. Nejprve mi to prislo zvlastni, ale pak jsem o tom zacala premyslet a najednou mi nic nepripadalo logictejsi. Muzu prece vypadat dobre i jen sama pro sebe, mit nejake to svoje male tajemstvi. Citit se dobre byt sama se sebou. A tak mi to doslo. Posledni dobou jsem se citila sama, az jsem musela samu sebe okriknout: No tak bud sama, bud aspon jednou v zivote sama a bud stastna!
Takze je fajn delat spoustu krasnych veci pro ostatni, ale nezapominejte obcas si udelat cas sam na sebe!