Listopad 2013

48 heures a Paris

17. listopadu 2013 v 22:48 | tess
« Ajoutez deux lettres à Paris : c'est le paradis »
Jules Renard


Paris, le 17 novembre 2013

Někdy se mě lidé ptají, proč jedu opět do Paříže, když už jsem zde byla tolikrát předtím. Vždycky se usměju. Nemůžou za to, že, jak by řekl Descartes, ils sont ignorants, protože pouze ten, kdo nikdy nespatřil Paříž dokáže položit tuto otázku. Podle některých se proměnila v lacinou cetku, ráj turistů a pouličních zlodějíčků...

Možná jsem v Paříži byla již několikrát, zatím to dokážu spočítat. A snad právě proto mám pocit, že mi stále uniká. Je to jako nejkrásnější zamilovaný příběh. Takový, který očekáváte, že zde zažijete. Myslím, že nikdy neodhalím celou Paříž, a proto se mi zde tak líbí. Nedokážu to vysvětlit. Ta atmosféra, pouliční umělci, café picaresque, pařížské střechy, Pařížané, ...pokud bych se snad jednoho dne chtěla usadit na jednom místě, bude to právě Paříž.

Možná se ptáte, jaký byl cíl mé návštěvy. Jako každý rok, byla celá česká sekce pozvána na ambasádu na menší recepci. Takže jsme si trochu protáhli víkend...

Možná se Paříž proměnila v pozlacenou cetku, pro toho, kdo neumí sloupnout pozlátko.
Spousta lidí jezdí do Paříže hledat lásku. Pokud hledáte opravdový histoire d´amour, nezažijete jej v Paříži, ale s Paříží. To já už dnes vím.

Comme une francaise

9. listopadu 2013 v 23:05 | tess |  Život v Nimes
Nimes, 8. listopadu 2013


« Oh it's nice to get up in the morning, but it's nice to stay in bed. »
Sir Harry Lauder

Vždycky jsem si myslela, že některé věci se mi nikdy nestanou. Z různých důvodů: Protože jsem je kdysi považovala za špatné, nebo nepravděpodobné.

V tomto písemkovém období (ano, náš prof ekonomie si usmyslel, že nás opět trochu potrápí a nespíš se domluvil i s dalšími profesory...), kdy mám opět pocit, že nic nestíhám, přichází do Nimes pravé podzimní počasí a já se opět brouzdám opadaným listím. A slyším nedalo kroky, hlas, smích.

Vždycky jsem si myslela, že některé věci se mi vyhnou, že to se stává ostatním, co mají slabou vůli. Asi jsem byla hloupá.
Řekla bych, že v mém případě za všechno může Francie.... Usmívající se

De nos perceptions insensibles

5. listopadu 2013 v 20:50 | tess
Nimes, 5. listopadu 2013

<< Connaitre ce n´est point démontrer ni éxpliquer. C´est accéder a la vision. >>
Antoine SAINT-EXUPÉRY



Celý náš život je založen na rozhodnutích, která děláme. Někdy se jedná o velmi těžkou volbu. Do jaké míry jsme vedeni za svými sny? Jaké potkáváme překážky? A co když se rozhodneme špatně?


Tak jsem přežila svou první cestu do Česka/ z Česka těmi slavnými EUROLINES (bus, 23 hodin cesty Nimes-Praha). Vlastně to nebylo tak špatné. A jedna věc byla dokonce velmi pozitivní: při cestování potkáváme velkou spoustu lidí, nových přátel nebo prostě jen sousedů v autobuse, na které stejně nikdy nezapomeneme...
Miluju se vracet do Nimes, ten závan mistralu a jižanského slunce. Tóny francouzštiny, mentalitu Francouzů.

O něco méně jsem si užila návrat do školy. V 8h ráno v pondělí bac blanc z histoiru, písemka z ekonomie, opravená diserta, hora práce, pohoří učení a úkolů a ještě více kávy a napůl probdělých nocí.

Byla to moje volba. A možná jsem v životě litovala pár věcí. Tohle to nikdy nebylo. Snad právě naopak. A snad právě proto je moje další rozhodnutí takové, jaké je. Možná budu někdy litovat. Možná ne. Kdo ví?