Říjen 2013

Les petits plaisirs égoïstes

28. října 2013 v 23:04 | tess
<< I think everything happens for q reason, everythink happens when is going to happen >>

Lou Reed




Pisek, 28. rijna 2013

Snad nikdy jsem nezazila tak krasny podzim v Pisku: teplo, jen barvy pohody na spadanem listi, kterym se brouzdam stejne jako myslenkami.
Zacinam si zvykat na zivot mezi dvema svety. Kdo to nezazil, nejspis nikdy nepochopi.

Zivot se neda chapat. Zivot se musi zit.

Ukradnete si chvili jen pro sebe. Jen par momentu.
A brouzdejte se spadanym listim. Budte tim, kym jste vzdy chteli byt. Budte sami sebou. A budete statsni.

Les étoiles, on ne les désire pas

13. října 2013 v 23:17 | tess |  Život na Daudetu
´´Le désir est une invite au désir´´
SARTRE



Člověk si vždy přál nesplnitelné, to co mu chybělo. Touha je tedy zrozená z pocitu nedostatku. Podle antických philosophů je to aspirace duše i těla po objektu touhy, která s sebou často přinese utrpení, neboť abychom dosáhli objektu naší touhy musíme vydat hodně energie. A v závěru jsme někdy zklamáni. Zklamání je tak vysvětleno nedostatečnou zlalostí objektu naší touhy. Co si vlastně člověk myslí, že po dosažení svého cíle získá? Štestí? Pravdu? Uspokojení?
Jenže každá uspokojená touha uvolní okamžitě místo nové touze. Tak jsme všichni odsouzeni k věčnému utrpení, neustálé nejistotě, naději a očekávání. Nedodává však právě toto spojení pocitů smysl našemu životu? Nebo bychom měli své touhy zredukovat na minimum, pouze na ty, které jsou přirozené a tedy nezbytné?


Nechám toho philosophování (pozn. philosophovat znamená ´´milovat nabývání vědomostí´´). Je neděle, 23 hodin večer. Po celém víkendu stráveném nad ekonomii a matematikou mám náhle pocit, že ty stránky, na které jsem celé dva dny němě zírala, byly bílé. Nejspíš trocha stresu před všemi těmi bac blanc příštího týdne.
A tak jsem si náhle vzpomněla na mon ame soeur, která mi kdysi řekla:
´´ Když máš pocit, že se tě zmocňuje panika, zastav se na chvíli. Rozhlédni se kolem sebe, dýchej a řekni si: Je mi fajn, nic se neděje, neumírám, nikdo neumírá. Jsem tu a všechno bude dobré. ´´

Touto hlubokou myšlenkou vám přeji krásný nový týden.

A přišel podzim...

11. října 2013 v 23:04 | tess |  Život v Nimes
<< Moi et la rue c´est une grande histoire d´amour >>
YSL



Tak po delší době se opět hlásím. Stále z Nimes. Nezapomněla jsem na blog ani na své čtenáře ani na ty, co jen tak zabloudí na mé stránky.
Mám co dohánět. Od mého posledního příspěvku uplynul již téměř měsíc, proto jsem si řekla, že mezi učením, učením a prací napíšu alespoň krátkou zprávičku.
Léto už pomalu opouští i jižní Francii, diář se mi rychle zaplňuje písemkami a zkouškami, za týden začínají první prázdniny tohoto školního roku, který s sebou přinesl spoustu změň. Některé jsou příjemné (máme na internátě pračku a sušičku!), jiné o něco méně (vážně nevím, kde vězí ta burza...).

Minulý týden jsem podnikla s JEF (Jeunes Européens de France) cestu do Bordeaux na privilegované setkání s evropskými poslanci, což mi dalo možnost poznat mimo všechny ty velké politické osobnosti EU jedno z nejkrásnějších měst, která jsem kdy viděla.
Před nějakým časem jsem na tyto stránky napsala citát od Ghandiho : ´´Pokud se nám nelíbí svět, musíme změnit náš pohled na něj, neboť jej změnit nemůžeme ´´ . Tehdy se mi ta myšlenka opravdu líbila. Netroufnu si kritizovat Ghandiho, ale dnes musím uznat, že s ní již nemohu tak úplně souhlasit. Už nějakou dobu mi není lhostejné, co se ve světě děje, politika mě uchvacuje, stejně jako ekonomie nebo mezinárodní vztahy. A proto se ptám, když nemůžeme změnit svět (= situaci našeho státu <-> kraje <-> naší osoby,..) my, kdo tedy?
Jistěže pokud se budeme dívat na věci takto, zapíšeme se pouze jako další černí pasažéři Olsnova paradoxu (podle kterého kolektivní akce zanikne pokud si každý potenciální aktér řekne, že jeho přítomnost/solicitace jeho sil je pouze maržinální ).
Mám dost lidí, co si jen hloupě stěžují na politiky, na EU, na vládu, na USA, na vzrůst cen nebo nevím na co ještě a přitom o těhle věcech nic neví. Stěžovat si je lehké. Změnit to, na co si stěžujeme také. Chce to jen si uvědomit, že na to máme právo, že je to v naší moci. A nebýt líní....