Srpen 2013

Zacatek konce

31. srpna 2013 v 19:05 | tess |  Život v Nimes
<< Aime tout le monde, fie-toi à peu de monde. >>
William Shakespeare





Pisek, le 31 août 2013
Posledni den v Cechach pred navratem do Francie, do Nîmes.
Je ze me < Velka Terminalka> (TES3). Nastupuji do posledniho rocniku lycée Alphonse Daudet de Nîmes. Tento rocnik je tedy tim maturitnim.
Jak se citim?
Po tydnu stravenem v Cesku s mou nejlepsi kamaradkou Marii, pomerne vycerpane. Vubec si nepripadam jako terminalka. Nezda se to, ale je to velka zodpovednost. Letos uz tu nebude nikdo starsi, koho by se dalo zeptat na uzitecne informace, ktere se od Francouzu nedozvite. Naopak se vsichni ti mladsi budou chodit ptat nas!
Tenhle rok je, jak uz jsem rekla, dulezity. Letos se rozhodne uplne vsechno: co ze me bude, kde budu pristi rok, jak odmaturuju,...
Mozna mam dnes trochu cestovni horecku, zda se mi, ze uz nyni, pred zacatkem skoly, jsem pozadu.
Je smutne vedet, ze nic nevite.
Bref, drzte mi palce (Jak rikaji Francouzi: Croisez les doigts pour moi Mrkající )

Got anything old this week?

19. srpna 2013 v 22:15 | tess |  Inspiration
"N'attends pas que les évènements arrivent comme tu le souhaites. Décide de vouloir ce qui arrive et tu seras heureux."


-Prala bych si zit v jine dobe, mene uspechane.
-Ve 20. letech minuleho stoleti? Chodit kazdy den do kavaren a do noci psat basne vedle Hemingway, Fitzgerald nebo treba Dali. Prochazet se po levem brehu. Navstevovat ty nekonecne dychanky v salonech tehdejsich Parizanu, kteri, na rozdil od nas, jimi opravdu byli i pres jejich cizinecke koreny.
- Jak jsi to vedel?
- C'était la belle époque pour une âme d'un rêveur solitaire.


Bylo to zlate obdobi. Jenze je uz pryc.
Ale to vubec neznamena, ze musime zustat pevne nohama ve XXI stoleti! Vzdyt doby minule muzeme hrave vratit do zivota, alespon do toho naseho.
Ano, posledni dobou jsem se zamilovala do vseho, co je stare. Dycha to tajemstvim a spoustou ukrytych pribehu, ktere se mozna odehravaji jen v me hlave, ale odehravaji se. A to je dulezite. Ne to, co rikaji, delaji nebo si mysli ostatni. Jen to, co si myslime, delame ci rikame my.
Nechci byt jako ostatni.
Nechci vedet, co si kdo mysli o tom, jak vypadam, kde nakupuju, co jim.
Jsem sama sobe originalem a vzorem.
Neuctivam zadne modni navrhare (snad jen Yves Saint Laurent - ale jen potajnu Mrkající ) .
Neposloucham rady ostatnich, pokud si jimi nejsem na 1OO% jista a neshoduji se s mymi nazory.
Zasadne se nedrzim toho, co delaji ostatni, uz na zakladce jsem pri telocviku behala v protismeru.
Nemam strach byt sama sebou.
Necekam, ze veci se stanou tak, jak si to preju. Rozhodla jsem se je chtit tak, jak se stanou. A vite co? Jsem stastna.