Červenec 2013

Apéro!

28. července 2013 v 16:36 | tess |  Inspiration
L'alcool est une manière de réagir à la vie dans une société surpeuplée.
Jim Morisson


Jen malo slov ma ve Francii takovou dulezitost jako slovo Apéro (snad jen slovo Amant). Pokud nejste zcela zziti s francouzskou kulturou nebo nemate vybudovanou skvelou odolnost vudci risikum, kterym byste se mohli vystavit, radeji tohle slovo nikdy nevyslovujte ve Francii nahlas. Staci jej totiz zaseptat a dost pravdepodobne se k vam pririti skupina Francouzu myslejicich si, ze chcete prave nejake to apéro podniknout.
Ve tradicnim vyznamu apéro znamena cas pred jidlem (hlavne veceri, ale muze to byt i obed) v rodine. Obvykle se na stul donesou syrova sunka, slane bramburky, orisky,... pije se vino nebo vinny strik. Je to chvile pripitku (pri tukani sklenickou se ve Francii rika tchin tchin nebo santé), povidani si (doporucuji moc nejist, obvykle nasleduje jeste nekolika chodovy pokrm).
Pokud jite v restauraci, cisnik se vas vzdy nejprve zepta, zda vam muze nabidnout nejake apéro. Vetsinou se zde jedna o sklenicku kiru (vino s ovocnou stavou), vino, sampanske nebo nejaky tvrdsi alkohol.
Mladsi generace pervertizovala puvodni vyznam apéra. Pokud vas tedy na apéro pozve nekdo v rozmezi 16-25 let, obvykle tim mysli nejaky zivy vecirek se spoustou piva, vina nebo i vodky.
Co spojuje vseny, je obliba apéro. Pro Francouze je toto slovo spojene s prijemnym zazitkem, s blizkymi lidmi a v zadnem pripade by se o nej nenechali pripravit.
Voilà voilà, to by bylo snad vse k jednomu z nejdulezitejsich slov francouzstiny (alespon podle Francouzu).

Rêver pour l'été

18. července 2013 v 13:26 | tess |  Život v Nimes
<< La penséé d'un homme est avant tout sa nostalgie >>

Albert CAMUS



Nyni je première oficialne za mnou. Znamky z éprouves anticipées jsou uz zname. Uprimne, dopadla jsem docela dobre, takze si nemusim nic vycitat, jen uzivat prazdniny (ktere stejne travim ucenim) a tesit se na posledni daudetske kolo, ktere odstartuje 1.9.2013 v 19h, kdy potreti a naposledy nastoupim v Praze do ministerskeho autobusu smer Nîmes.

V tuhle chvili hodne premyslim. Jako casto za posledni dva roky. Vzpominam na to, co bylo, na vsechny ty krasne veci, ktere mne potkaly od chvile, kdy jsem poprve vystoupila prave z toho ministerskeho autobusu pred branou Daudetu. Premyslim, co bude, az opustim jeho bezpeci, kam me osud zavede. Mozna trochu snim....

Posledni tyden ve Francii byl skvely. Navstivila me maminka, takze jsme spolu podnikly spoustu vyletu, dobre jedly, uzivaly zivota.
Tenhle prvni tyden v Cesku byl plny navstev pribuznych a take meho profesora ekonomie.
Fotky z posledniho predprazdninoveho tydne v Provence naleznete v galerii.