Leden 2013

Le parfum de la liberté

31. ledna 2013 v 10:37 | tess |  Život v Nimes

<< Los Europeos tienen todos un reloj, pero nosotros tenemos el tiempo. >>



´´Evropané mají všichni hodinky. Ale my, my máme čas.´´ když mi tohle včera bolivianská asistentka (pocházející z jednoho inianského kmene) řekla, zarazila jsem se. Myslím, že má úplnou pravdu. I mě otázka času znepokojuje, hodně. Přemýšlím, kolik jen času strvávíme tím, že si stěžujeme, že nám právě čas chybí. Nebo kolik omluv/výmluv vyslovíme ve spojitosti s ´´čas´´. Pořád někam spěcháme a nestíháme si uvědomovat věci kolem sebe. Ani já. A přitom na světě je tak krásně...

V Nimes už pomalu začíná jaro. Dnešní teplota je 21°C. Je krásně. A protože na dnešní den je vyhlášená stávka profesorů, odpadlo mi pár hodin a začínám až v 11. Takže jsem šla užít slunečného rána. Miluju tohle město, když se probouzí do nového dne. Všechny ty vůně z pekáren, číšníci, co si už od brzkých hodiny zpívají, Francouzi sedící v jedné z mnohých kaváren, těch, co mají otočené židličky směrem do středu náměstí, popíjející café au lait a přitom čtou noviny. Takové krásně cliché.

Přesto mám poslední dobou pocit, že Nimes pro mě začíná být malé. Ráda se bavím s cizinci. Ráda se učím cizí řeči. Myslím, že na pořekadle: ´´Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem´´, skutečně něco je. Jazyk je brána do culture určité země. A vy tak můžete být, kým chce a přitom sami sebou. Jeden den elegatní tajemnou Francouzskou, další vášnivou Španělkou, příště upovídanou Italkou (poslední dobou nemám moc chut být Němkou či Angličankou.... Smějící se) a pak třeba Češkou z Daudetu, které u nohou leží celý svět.
A ten svět je příliš velký. A je v něm příliš mnoho věcí, které stojí za to vidět/ochutnat/žažít/slyšet/cítit, na to abychom se mohli fixovat na jedno jediné místo.
Já mám chuť se hýbat, poznávat a objevovat další tváře svého já.

Na to si ale asi ještě nějakou dobu počkám. Teď mě v první řadě čeká prezentace TPE, spousta písemek, maturita a další spíš málo příjemné věci...

La révélation

23. ledna 2013 v 19:09 | tess
´´Nikdo prý nemá ve Francii takovou moc, jako milenka. ´´


Každý večer chodím už rok a půl do žardánů. Vždycky mi to pomůže srovnat si myšlenky, odpočinout si, nadýchat se vzduchu. Cesta kolem kanálu lemovaného stromy je klidná a odraz zapadajícího slunce či hvězd ve vodě magický. Na rohu ulice stojí krásný dům. Takový ten typický, starý, francouzský. A každý večer do něho vcházel muž s kyticí. A každý večer byl vítán svou manželkou a malým dítětem. Vždycky mě tento obraz donutil pousmát se, než jsem opět pokračovala ve své cestě.

Poslední týdny pro mě nebyly snadné. Čas plyne a já si to uvědomuji jen, když se ohlédnu za sebe a spatřím tu fůru vzpomínek. Nebo kolem se. Věci se mění. Já se měním. Před nedávnem jsem vedla velice zajímavý rozhovor s jedním ještě zajímavějším člověkem. A on mě po té, co mě vyslechl požádal, abych něco napsala. Třeba něco z mého oboru. Krátkou esej. A já nevěděla o čem.

Asi před týdnem jsme v economie řešili hypoteses de l´école néo-classique. Nějak jsme se dostali k surbookingu (prodávání více, než vlastníme) a ve třídě se strhla debata. Protože jsem se jí živě účasnila, profesor mě požádal, abych se vydala zjistit situaci obsazení hotelů v Nimes s jednou hvězdičkou a to ráno, odpoledne a večer.
Šla jsem tam. Zjistila, že situace obsazení je 180% . Poměrně zvláštní číslo, že? Jak by totiž hotel mohl uspokojit 180 hostů, má-li k dispozici 100 lůžek?
Ještě jedna věc mi přišla zvláštní. Počet aut na parkovišti. Ráno a večer jsem konstatovala stejné číslo, nijak vysoké. Ovšem odpoledne bylo parkoviště plné...

Včera večer jsem šla do zahrad. Byla tma. I v domě proti mně. Zarazilo mě to. Přiblížila jsem se a na jeho dveřích četla: NA PRODEJ. A pod tímto nápisem adresa na majitelku a majitele. Každá byla jiná....

Nakonec jsem našla téma své eseje. A možná jsem našla víc. Uvědomění si reality, která ovlivní náš život. Nebo taky ne....Minimálně má mysl je jasnější, i když srdce bolí.

I mému profesorovi jsem odevzdala krátkou zprávu o zjištěných faktech. 97% aut našlých na parkovišti jednohvězdičkového hotelu situovaného v Nimes v odpoledních hodinách mělo nimskou poznávací značku, všechna zmizela do 18h....

Le Bonheur 2013

1. ledna 2013 v 17:55 | tess
"N'ayez pas peur d'être heureux, c'est juste un bon moment à passer."
Romain GARY





Svet neskoncil. A zivot nam pripravil novy zacatek. Nebo alespon zacatek noveho roku.
Preji vsem svym ctenarum, frankofilum i vsem ostatnim une excellente année 2013!