Le tourbillon de la vie

24. ledna 2012 v 19:40 | tess |  Život v Nimes
Alors, pour la derniere fois je vis la Terre: un globe stable d´un bleu rayonnant, voguant dans l´immensité de l´éther. Et moi, fragile pincée de poussiere douée d´une ame, je voltigeais silencieusement dans le vide en partant de ce bleu lointain pour m´élancer dans l´inconnu....


Čas běžel. Chodila jsem do školy, psala písemky, poslouchala hudbu, jedla venku s přáteli. Seznamovala se. Smála se. A brečela. A kříčela. Někdy jsem měla důvod. Někdy ano.
Čas běžel. Slunce nad Daudetem vycházelo. Byli jsme vedle sebe. Učil mě hrát na piano. Vařila jsem. Smáli jsme se. A já někdy brečela. A křičela. Někdy jsem měla důvod. Ten Důvod.
Čas běžel. Slunce nad Daudetem zapadalo.Byli jsme blízko, tak blízko. Já se učila (jak žít). Chodili jsme na mši. A do kina. A do žardánu. Představil mě svým přatelům. Četli jsme. Jezdili na koni a na výlety. Smáli se. Křičeli. Bez důvodu.
Čas běžel....
Čas běžel. Slunce vycházelo a zapadalo. Chodila jsem do školy a na mši. Do kina a jedla venku s přáteli. Lidé z mého života odcházeli a noví přicházeli. Usmívala jsem se a hodně brečela. Potichu...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama