Září 2011

Sortez vos agendas!

24. září 2011 v 0:26 | tess |  Život na Daudetu
Flamenco, corrida, sangría, paella,... to všechno patří k FÉRII-oslavám města Nimes, kterými se zde žilo celý minulý týden. Protože jsme my, češky, nemohly zůstat na internátě, byly nám přiděleny familles d´accueil. Já měla štěstí, neboť jsem se předem dohodla s jedním kamarádem z vyššího ročníku, takže jsem strávila nezapomenutelný víkend. Podívala jsem se na corridu, jedla výtečná jídla, vařila knedlíky z bagety, navštívila divadlo, koncert a Avignon....Zpět na internát se mi moc nechtělo, ale na výběr jsem neměla. Každopádně moje rodinka mi nabídla, že u nich můžu být každý víkend a dokonce i každé odpoledne Úžasný.
Nejspíš to vypadá, že zde nedělám nic jiného, než že si užívám...Ted vás vyvedu z omylu. Život tady je super, úžasnej. Ale škola není žádná legrace. Strávíte v ní celý den a pak zhruba tak do dvou do rána pracujete na domácích úkolech. De facto nezbývá vůbec žádný volný čas (obzvlášť pokud musíte ke všemu dodávat články do všech možných časopisů a novin ve Francii Smějící se). Každopádně za tento týden jsem zjistila, co je to taková controle surprise z francozštiny (sestávaící se z úryvku ze Zolova románu Nana a pokusila se na něj napsat argumentativní paragraph a úvod komentáře, no myslím, že to nebude žádná sláva. Taky jsem okusila hněv angličtinářky (ve formě ´´malého´´ testíku na slovíčka. No, a příští týden mě čeká devoir surveillé z Physique-chimie, controle de histoire-géo (étude du document), controle de maths, test z češtiny....takže plány na tento víkend padají....

Sous le soleil provençal

14. září 2011 v 18:18 | tess |  Život v Nimes
Představte si, že ležíte na kamenné lavičce, obklopeni olivovníky asi tak 20 metrů od víc jak patnáct sloletí starého keltského monumentu a nad vámi je nebe tak modré jako snad nikde jinde na světě. Mistral si pohrává s vašimi vlasy a vy náhle přestanete vnímat svět okolo. Zaposloucháte se do hlasu cikád a prostě se necháte unést....Přesně takhle se nyní cítím.
Mám za sebou prvních deset dnů školy. Seznámila se spoustou nových lidí, našla nové přátele. Ochutnala nejvybranější francouzské pokrmy. Sázela český dub v Jardins de la Fontaine, obědvala s paní z ambasády, psala články do francouzského tisku a tuny dopisů a pohledů. Projela si celé město na skútru s Francouzem. Málem jsem usla při hodině MPS a pohádala se se svou francouzštinářkou...zkrátka toho všeho bylo dost. A ani jednou jsem zatím nezalitovala toho, že tu jsem. I když samozřejmě neříkám, že je pro mě všechno snadné nebo, že si tu pouze užívám. Tak to není. Vlastně vezmu-li v úvahu, že jsem ve škole skoro pořád do 17 hodin, tak mi zase tolik času nezbývá, neboť (m)učitelé nás stále zásobují množstvím úkolů. Ale od toho tu jsem, abych se učila. Nicméně na malou relaxaci v ´´žardánech´´ nebo kávu si najdu čas vždycky Rozpačitý .
Tento týden je už od středy ve znamení Férie (oslavy města). Protože bude internát zavřený, jsme my, české studentky, umístnovány do familles d´accueilles. Já mám štěstí, ujala se mě rodina jednoho kamaráda, takže si společeně zrušené sobotní vyučování i celou fériu určitě užijeme Nevinný!

Ça y est...!

4. září 2011 v 7:50 | tess |  Život v Nimes
Hodiny oznamují jednu hodinu ráno a já sedím ve svém zeleném východním pokoji a dívám se otevřeným oknem do tmy školního dvora, poslouchám šumění listí ve větru. Stále ještě nemohu uvěřit tomu, že jsem skutečně tady, po tom všem, co jsem proto udělala, se nyní nacházím na Dortoir tcheque a jsem prostě šťastná. Zatím jde všechno dobře. Holky jsou všechny moc milé a zatím i všichni Francouzi. Nimes je krásné jihofrancouzské město plné nádherných památek i monumentů moderního umění.
Dnešní den jsem si udělala čas a společně s Markétou (další nová sekunda) vyrazila na vlastní pěst do města. Poradily jsme si dobře a to i přes to, že jsme někde ztratily mapu Smějící se! Navštívily jsme les Arenes de Nimes, la Maison Carée, les Jardins de la Fontaine, la Tour Magne, ... nafotily jsme obrovské množství fotek a na závěr našeho malého výletu si daly ledovou kávu v jedné moc příjemné a úplně maličké francouzské cukrárně.
Horší to bude v pondělí, to začíná škola. Práce, kterou jsem si před nedávnem dala s vyplňováním papírů, přišla na zmar. Neboť z vybraných předmětů mi nakonec zbyla pouze latina (nad kterou se ještě asi zapotím Mlčící), neboť paní ředitelka a exigé, abych byla v nejlepší třídě v ročníku. Pro mě, člověka spíše humanitně založeného, to znamená MP-SC (matika, fyzika, vědy a pitvání různých nechutí) místo dějepisných předmětů....No, doufám, že mě nepřecenila...Jediná výhoda, kterou tu vidím je, že podle děvčat mám snad nejlešího třídního na škole Rozpačitý. Tak snad to nějak půjde.